Česká republika má jako členský stát Evropské unie povinnost zvyšovat energetickou efektivitu. Ačkoliv jsou za tímto účelem v operačních programech alokovány miliardy korun, Česká republika nedokáže z těchto programů zajistit dostatečné čerpání a je tak výrazně pozadu za svými cíli v dosahování každoročních energetických úspor.

Energetické úspory v ČR nejsou v rámci municipalit v popředí zájmu. Na lokální úrovni stále převažují jiné priority než energetická účinnost. Doložit toto tvrzení lze z poslední Analýzy potřeb měst a obcí ČR s ohledem na přípravu nového programového období 2020+ zpracovanou ze strany SMO ČR. V popředí zájmu starostů je stale dopravní infrastruktura, oprava chodníků a místních komunikací, sociální aspekty, problémy s vodou, atd.

V rámci současného finančního období EU 2014-2020 jsou energetické úspory zohledněny hned v několika OP, pro města a obce zejména v OP ŽP, IROP a OP PIK, presto zůstávají dotační tituly bez větší pozornosti a zájmu ze strany municipalit. Využívány jsou zejména tam, kde existuje osvícený starosta nebo odpovědný úředník , v ideálním případě energetický manažer, který je schopen v rámci energetického plánu města připravit smysluplný project, resp. umí přesvědčit politickou reprezentaci, že se úspory vyplatí, neboť obcím umožňují realizaci úsporných opatření a z budoucích úspor či umožňují tvorbu rezervního fondu, který by následně starostům umožnil financování potřebných priorit.

V rámci workshopu byly identifikovány zejména dva problémy. Na jedné straně je to malá osvěta a propagace ze strany řídících orgánů. Energetické úspory /energetická účinnost/ jsou obecně vnímany jako něco složitého, těžko uchopitelného a srozumitelného. Přesto, že I starostové mají vzdálené povědomí o evropských směrnicích a povinnosti eneretických úspor, přesto všichni ví, že se neplní.

Problémem je nízká úroveň znalostí zaměstnanců městských a obecních úřadů a zastupitelů v oblasti komunální energetiky, energetické efektivity a energetického managementu, a v širším kontextu i nedostatečné kapacity (personální, odborné, materiální/finanční) pro zavádění nízkonákladových energetických opatření do fungování infrastruktury měst a obcí.

Dalším problémem je nedostatek energetických manažerů na lokální úrovni. Na semináři jsme slyšeli zkušenosti s fungováním systému v Rakousku, kde má každá obec či sdružení několika malých obcí za povinnost mít svého energetického manažera.

V menších obcích se o energetický management nestará buď nikdo, nebo jej ojediněle částečně vykonává starosta či místostarosta. Energetický management v českých městech a obcích není zpravidla koncepční (jen 25% českých měst a obcí má zpracován energetický plán, a to různé kvality), není koordinován, dochází k duplicitním činnostem nebo naopak k opomíjení některých postupů atd..

ČR je sídelně roztříštěné území a se svými cca 6 250 tis. obcí velmi složitě uchopitelné s nastavením energetického managementu. Údajně má celá ČR cca 50 energetických manažerů, zatímco samotné Dolní Rakousko cca 470 ne 520 obcí. Proto byla diskutována otázka zřízení energetického managementu např. na úrovni ORP, DOS /dobrovolných svazků obcí/ či MAS /místních akčních skupin/, atd.

 

Příležitosti, dobrá praxe, možné nástroje

Na semináři se nejvíce diskutoval příklad Dolního Rakouska či Francie, kde proces implementace energeticky úsporných opatření pomohly nastartovat energetické agentury, či energetická informační centra. Samozřejmě, že by to mohla být příležitost, jak přiblížit agendu energetické účinnosti na lokální úroveň.

Ve veřejné správě je potenciál zvyšování energetické účinnosti vysoký a v současné době probíhají úspory ve velmi malé míře. Největší potenciál pro energetické úspory skýtají zejména budovy, které jsou v mnoha případech v žalostném stavu. Značných úspor je možné dosáhnout i ve vozovém parku měst a obcí.

Nejvíce na semináři rezonovalo zavedení zákonné povinnosti zavedení povinnosti pozice energetického manažera podle vzoru Dolního Rakouska. Jako velká příležitost bylo vnímáno zavedení výuky do škol /cílená práce se školáky ve věku 7-11let/, vymyslet tu správnou motivaci pro školy.

Dále bylo diskutováno zlepšení projektového řízení projektů energeticky úsporných opatření /metoda D&B/ včetně využití příkladů dobré praxe např. Litoměřice, Pardubický kraj, atd.

Závěr: začít s úsporami ve veřejných budovách hned, jak? Např. jen tím, že začneme kontrolou spotřebičů, ventilů, topení, spotřeby vody, osvětlení, atd.

Veřejný sektor by měl jít v oblasti dosahování energetických úspor příkladem. Ve srovnání s privátním sektorem a domácnostmi lze ale sledovat nižší motivaci k provádění energetických úspor.

Více informací